Podzim, už listí opadává
podzim a já barvy jeho mám tak ráda
Čas dušiček a rozjímání
čas sběru a ukládání

Jak tažní ptáci bych chtěla křídla rozevřít
jak padající list vychutnat si ten božský klid
Čas, jak málo nám ho bylo dáno
čas, co vše se tehdy stalo

Jak moc křičeli jsme o pomoc
jak moc prali jsme se o moudrost?
Ona snad uši ztratila
víra v ní nás dávno opustila?

Pro co tedy žít?
Pro co člověk na světě má být?